Dnešní rodiče chtějí vychovávat děti jinak. Většina z nich znala jen autoritativní výchovu, která se zaměřovala spíše na poslušnost než na budování sebejistoty dětí.
Z toho důvodu se utíkají k opaku, tedy hrané a sílené úctě k dítěti. Problém je, že tento respekt je vynucený a tedy neupřímný. Ve skutečnosti se jedná o opačný extrém autoritativnosti, který činí stejné škody – buduje v dětech úzkost a neschopnost vcítit se do druhého.
Málokdo z nás ví, co je skutečný respekt. Známe jen autoritativní výchovu, která si zaměňuje strach s úctou. Z toho důvodu se mnozí rodiče vydali opačným směrem, a sice cestou benevolence. Dítěti nestanoví hranice a neomezují ho v dobré víře, že mu tím prokazují respekt. To, že dítě necháme obléknout co chce a pustíme ho tak do školky, přičemž v duchu skřípeme zuby a cítíme úzkost, neznamená respekt. Skutečný respekt je vždy oboustranný, to znamená, že chováme úctu k druhému, ale zároveň ik sobě.
doc. MUDr. Igor Škodáček, CSc. na oddělení Dětské psychiatrie v NOUCH v Bratislavě
DĚTI OBECNÉ
Nezájem rodičů o dítě je dnes velmi rozšířenou formou týrání, říká dětský psychiatr
Když s manželem přišli domů a parkovali před panelákem, dcera jim kývala z okna. Než vyšly výtahem nahoru, tak z něj vyskočila…
Strach není respekt
Většina z nás zažila vynucenou autoritu rodiče, často vykřičenou, postavenou na strachu a hrozbách trestu. Myslíme si, že pokud eliminujeme jakýkoli náznak neúcty (zakřičíme na dítě nebo mu vyhrožujeme, pokud hned napoprvé neslyší), děti učíme respektu k nám. To je však vynucená poslušnost, nikoli respekt.
Děti necítí k takovému rodiči úctu, ale strach. Bojí se, že pokud neuposlechne, budou potrestány nebo důvodem špatné či smutné nálady rodiče. Z toho důvodu udělají co se od nich žádá. Rodič slaví vítězství, ale ve skutečnosti obě strany prohráli. Rodič ztrácí otevřenost, upřímnost a důvěru dítěte, dítě zase sebevědomí a kritické myšlení. Dříve či později nám to vrátí is úroky – buď se před rodičem uzavře, nebo naopak bude proti rodiči na truc rebelovat.
Co je skutečný respekt?
Málokdo z nás zažil na sobě úctivé chování, tedy jednání, kdy byl brán ohled na naše potřeby a prožívání. Nevíme, jak reálný respekt vypadá, zaměňujeme si ho s poslušností. Když však jen poslechneme, aniž bychom mysleli i na naše přání, ve skutečnosti tlumíme respekt k sobě a stavíme se do pozice submisivního a méněcenného jedince.
Proto častokrát v sobě tlumíme pocity studu, hněvu a zášti. Skutečný respekt musí jít na obě strany – tedy chovat úctu k druhému, ik sobě. Ve vztahu s dítětem to znamená, že ho nenecháme dělat si co chce, přičemž nám je to proti srsti a úzkostlivě si koušeme do jazyka – v moudrých knihách jsme se přece dočetli, že mu musíme projevit respekt, tak ho necháme vyvádět na veřejném místě, dělat nepořádek k návštěvě a okopávat lidi ve veřejné dopravě. Respekt musí být vždy oboustranný; nemohu respektovat dítě, pokud nerespektuji současně i sebe – to není respekt, ale oběť. A ta dítě nenaučí do života nic dobrého.
Rozdíl mezi respektem a pseudorespektem
Pseudorespekt v autoritativní výchově znamená eliminaci jakéhokoli nesouhlasu nebo neposlušnosti dítěte použitím výhrůžek, násilí či jiným vyvoláním strachu – a přesně o to jde, o strach, který nutí dítě poslechnout, nikoli autorita rodiče. V dnešní době vládne ve výchově stejný problém, ale z opačného konce; dítěti dávají rodiče svobodu, ustupují mu, což má za následek nedostatek hranic, manýrů, a skákání rodiči po hlavě. Výsledek je stejný – rodič nemá autoritu ani respekt dítěte.
Reálný respekt znamená, že otevřeně s dítětem komunikujete, řeknete mu jak se cítíte a naopak vyslechnete jak se cítí ono
Když nenastavujeme dítěti hranice, říkáme mu tím naopak, že nemusí myslet na druhé a respektovat přání okolí. Pokud mu něco povolíme na úkor sebe, nekomunikujeme otevřeně ani nezachováme úctu k sobě. Reálný respekt znamená, že otevřeně s dítětem komunikujete, řeknete mu jak se cítíte a naopak vyslechnete jak se cítí ono.
Tím mu dáváte najevo, že mezi vámi je bezpečný prostor pro sdílení, a že i když nebude vždy všechno tak, jak dítě chce, v tomto prostoru záleží na každém z vás. Dítě se tím učí, že na něm záleží – a to mu na zdravý vývoj stačí, ač někdy nedostane, co právě chce. Zároveň ho to učí dělat kompromisy a respektovat přání druhých.
Když nám vládne dítě
Pseudorespekt dnešní doby znamená vládu dítěte nad rodičem. Pokud dítěti ustupujete na úkor sebe, tím rychleji se naučí, že má nad vámi moc.
