Jsou krásně barevné, nenápadné a drobné. O to větší škody však umí napáchat na záhonu. Mšice se označují za nejrozšířenější zahradní škůdce. Oprávněně. V koloniích totiž bez výjimky napadají užitkové i okrasné rostliny.
Jak škodí mšice
Čením šťáv na nejmladších částech rostlin – na růstových vrcholech, pupenech a mladých listech. Cejou velmi mnoho a rychle. Rostlinnou šťávu nestačí ani všechnu strávit – rychle přejde je trávicím systémem a zbytek vyloučí na listy, stonky a květiny v podobě medovice (lepkavá šťáva). Na kapkách medovice se zachycují výtrusy hub z okolí, nejčastěji čerňovek, které tvoří zejména na listech černé tečky nebo skvrny.
Mšice škodí nejen přímo – sáním, ale i nepřímo – přenášejí virové choroby (například šarka švestek, meruněk a broskví). Velmi rychle se množí, čili se snadno přemnoží v zahradě, vytvářejí mnohočetné kolonie (mšice švestkové na spodní straně listů švestek a broskví).
Druhy mšic
Broskvová, jabloňová, hrušková, rybízová, angreštová, švestková, hrachová, zelná, maková, mrkvová, salátová, chmelová, plamínková, hnízdotvorná, bavlníková, hlohová, řešetláková, ovesná, slamihová, sko
Mšice přezimují ve formě vajíček (délka asi 0,5 mm) na okrasných a užitkových rostlinách. Z nich se na jaře vylíhnou neokřídlené i okřídlené formy. Některé okřídlené přelétávají na letní hostitelské rostliny (jitrocel, mléč, rostliny z čeledi hluchavkovitých). Na podzim se některé druhy mšic zase vrátí zpět na kulturní rostliny (broskve, švestky).
Do listových paží nakladou vajíčka a celý cyklus se opakuje. Některé druhy zůstávají na užitkových rostlinách celou dobu a nemigrují.
