Možná jsme mohli trochu zpomalit rozšiřování Severoatlantické aliance. Více jsme asi v 90. letech měli vnímat politický kontext, v němž musel fungovat ruský prezident Boris Jelcin. Ale přijímání nových členů se nedalo zastavit,“ řekl pro Pravdu dlouholetý americký diplomat Keith Eddins.
Matrjošky zobrazující vpravo Borise Jelcina a Vladimira Putina.
V letech 2008 až 2010 působil na americké ambasádě na Slovensku, z toho v letech 2009 až 2010 byl chargé d’affaires a nyní vyučuje na Oregonské univerzitě. Jako diplomat sloužil také v NATO či v Moskvě. V 80. letech byl speciálním asistentem ministra zahraničních věcí George Shultze.
Dalo se z diplomatického hlediska učinit v posledních týdnech více s cílem odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od útoku proti Ukrajině?
Poté, co jsem si minulý týden v pondělí vyslechl Putinův projev, myslím si, že ať bychom za poslední roky udělali cokoli, nedokázali bychom změnit rozhodnutí šéfa Kremlu. Řekl nám, jak se dívá na Ukrajinu a v souvislosti s tím na historické události po první světové válce nebo po konci studené války. V Rusku funguje systém vlády, který stojí na Putinovi. On dělá rozhodnutí. Vzhledem k tomu, jak vnímá Ukrajinu, co víme iz jeho projevu, diplomacie nemohla ovlivnit Putinovy kroky. Možná se dalo v posledních letech udělat víc, kdybychom diplomacii spojili s dobrou zahraniční politikou.
Jak to myslíte?
V univerzitním kurzu vysvětluji studentům rozdíly mezi diplomacií a zahraniční politikou. Neboť ty dvě věci nejsou totéž, ačkoli v rámci nich existuje průnik. Diplomacie se přímo týká toho, jaké vztahy navazujeme s jinými. Zahraniční politika je širší termín. Dobrá diplomacie, podporovaná dobrou politikou, možná za poslední roky mohla některé věci změnit. Měli jsme se více věnovat vývoji, než když Rusko v roce 2015 vystoupilo ze Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a USA skončily v roce 2019 se Smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu a v roce 2020 se Smlouvou o otevřeném nebi. Ne vždy jsme dostatečně trvali na uplatňování Vídeňského dokumentu, na jehož základě si země Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) v Evropě pravidelně vyměňují informace o svých ozbrojených silách. Věcím nepomohlo ani to, když USA v roce 2018 odstoupily od dohody s Teheránem o jeho jaderném programu. To vedlo k tomu, že na trhu bylo méně íránské ropy a plynu, a to jen zvýšilo závislost Evropy na Rusku. Všechno to byla velká zahraničněpolitická rozhodnutí, která omezila nástroje, které měli diplomaté k dispozici.
Je nezbytné, abych byl proti válce, tvrdí ruský expert
Čili kdybyste se mohli vrátit v čase, poradili byste americkým a západním lídrům, aby se těchto dohod nedotýkaly? Zejména Rusko bylo při jejich uplatňování takříkajíc flexibilní, ale momentálně by se asi hodily.
Ano, určitě. Asi bych jim ale neřekl, že by se jich neměly vůbec dotýkat. Pokud měli pocit, že tyto dohody nefungují dobře, měli se je pokusit změnit, ne z nich vystoupit. To se samozřejmě týká i Ruska. Dá se říci, že v roce 1975 byl Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě mírovou dohodou, která ukončila druhou světovou válku. Takové něco jsme v roce 1945 nepodepsali. Rusko mělo v roce 2014 na základě závěrečného aktu nastolit otázku Krymu a řešit ji v rámci diplomatických mechanismů. Byl bych ochoten poslouchat některé argumenty Moskvy vzhledem k historii tohoto regionu. Rusko mělo využít diplomatických rámců, které mu nabízejí OBSE, OSN. Nebo se mohlo pokusit svolat nějaké samostatné celoevropské diplomatické setkání. Místo toho na Krym vyslalo malé zelené mužíky a anektovalo ho. Rusko se rozhodlo, že diplomacii nevyužije, ačkoli mělo k dispozici nástroje, na jejichž základě to udělat mohlo. A v podstatě mu to přešlo. Nenaznačuji, že existoval scénář, podle něhož se dalo diplomatickou cestou zajistit, aby Rusko získalo část východní Ukrajiny. Ale Moskva to ani nezkusila. A teď je to ještě mnohem horší.
V roce 1990 jste jako diplomat v NATO pracoval na Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Vzpomínám to proto, že Rusko v současnosti neustále tvrdí, že Západ mu slíbil, že aliance se nerozšíří na východ. Netvrdím, že teď se nám podaří dokonale historicky zhodnotit všechny události před 30 lety, ale u některých jste byli. Jak je vaše reakce na ruská prohlášení?
Rusko argumentuje, že na základě dohody o sjednocení Německa dostalo slib, že NATO se nebude rozšiřovat. Zkusme se však podívat na to, co se dělo v letech 1989 až 1990. Robert Zoellick tehdy vedl americkou delegaci, která jednala o sjednocení Německa. Byly to rozhovory ve formátu dva plus čtyři, tedy NSR a NDR a USA, SSSR, Británie a Francie.
